Hledali jsme příjemné místo pro život. Místo, kde je teplo a pokud možno v EU z praktických důvodů. Itálie nebo Španělsko.
Francii jsme vyloučili nejdříve, měli jsme obavy z možné nadřazenosti Francouzů vůči cizincům. Itálii, kterou milujeme jsme pro život vyškrtli také. Odradil nás daňový systém a také jazyk omezený jen na jednu zemi. Vyhrálo Španělsko.
Dva roky jsme hledali TO místo na jihu Španělska. Vždy jsme se snažili ve vytipovaném místě alespoň přespat a zažít místní atmosféru.
Projeli jsme východní pobřeží. Malaga a okolí, Marbella, Estepona, Algeciras, Tarifa. Ronda. Tarragona, Castellón. Torrevieja a okolí Mar Menor. Vadilo nám brutální množství turistů a vymizení španělského genia loci. V některých místech jsme dokonce nenarazili ani na tapas bar mezi desítkami podniků s mezinárodní kuchyní.
Další rok jsme hledali dál na jihozápad, na pobřeží Atlantiku. Další skoro tucet měst. Tady už turisté byli většinou Španělé a místa si svůj charakter. Hledali jsme ten mix historie, pulzujícího každodenního života a blízkosti moře. Až jsme TO našli. Cádiz a El Puerto de Santa María. Láska na první pohled.
Později jsem si uvědomil, že jsme nechtíc objevili obrovskou příležitost. Že to tady jednou, bohužel, bude podobné jako na východním pobřeží u Středozemního moře. A spolu s tím vyrostou ceny nemovitostí. Rozhodli jsme se toho využít, dokud je čas. A začali jsme hledat příležitosti pro své známé.
Recent Comments