Zase oni?

Zase oni?

Zase oni?

Hrozný křik po ránu     

Ráno se vzbudíte a slyíte zase ten křik.

Hrozně se hádají, nebo spolu jen takhle mluví?

To jsou zase oni. Pár dní o nich nebylo slyšet a dneska jsou tu zas.

No, jo, zase sedí na anténě. Chvíli zmlkli, asi si dávají zobáčky. Na usmířenou?

Dobré ráno ze Španělska!

Začínáme!

Začínáme!

Začínáme!

Jak to začalo

Konečně jsem se donutil postavit web a začít psát.

Budeme tu psát o tom, jak jsme se rozhodovali přestěhovat z Českomoravské vysočiny na jih, jak to nakonec šlo rychleji, než jsme původně plánovali. A jak se nám tady žije.

Žijeme ve slunné Andaluzii, na samém jihu Španělska a v nejjižnější části kontinentální Evropy na břehu Atlantiku. Podnebí je tu příjemné celý rok, oceán brzdí extrémy v létě i v zimě. Žádná úporná vedra, žádné mrazy. Palmy. Slunce. Zahrádky po celý rok. Letní gumy na autě. A všude Španělé. Žádní Češi, minimum zahraničních turistů.

Hledali jsme příjemné místo pro život. Místo, kde je teplo a pokud možno v EU z praktických důvodů. Itálie nebo Španělsko.

Francii jsme vyloučili nejdříve, měli jsme obavy z možné nadřazenosti Francouzů vůči cizincům. Itálii, kterou milujeme jsme pro život vyškrtli také. Odradil nás daňový systém a také jazyk omezený jen na jednu zemi. Vyhrálo Španělsko.

Dva roky jsme hledali TO místo na jihu Španělska. Vždy jsme se snažili ve vytipovaném místě alespoň přespat a zažít místní atmosféru.

Projeli jsme východní pobřeží. Malaga a okolí, Marbella, Estepona, Algeciras, Tarifa. Ronda. Tarragona, Castellón. Torrevieja a okolí Mar Menor. Vadilo nám brutální množství turistů a vymizení španělského genia loci. V některých místech jsme dokonce nenarazili ani na tapas bar mezi desítkami podniků s mezinárodní kuchyní.

Další rok jsme hledali dál na jihozápad, na pobřeží Atlantiku. Další skoro tucet měst. Tady už turisté byli většinou Španělé a místa si svůj charakter. Hledali jsme ten mix historie, pulzujícího každodenního života a blízkosti moře. Až jsme TO našli. Cádiz a El Puerto de Santa María. Láska na první pohled.

Později jsem si uvědomil, že jsme nechtíc objevili obrovskou příležitost. Že to tady jednou, bohužel, bude podobné jako na východním pobřeží u Středozemního moře. A spolu s tím vyrostou ceny nemovitostí. Rozhodli jsme se toho využít, dokud je čas. A začali jsme hledat příležitosti pro své známé.